Římskokatolická farnost Novosedly<br><br> Poutní kostel v Mláce


Historie poutního kostela v Mláce

Původ kostela Panny Marie (v okolí zvaném kdysi „Podemlácký“) se pojí s tímto příběhem:
„...V roce 1710 cestovala touto krajinou jistá z Jihlavy rodilá dívka jménem Marie Anna Lesler, jenž v Budějovicích ve službě byla. Přepadena od loupežníků na tom místě, kde nyní kostel stojí, vzývala u velikém jí hrozícím nebezpečenství Pannu Marii, k jejímužto zázračnému obrazu, jak se v dominikánském kostele v Budějovicích nalézal, vždy velikou měla důvěru. A když takřka zázračně vyvázla z rukou nešlechetníků, dala z vděčnosti dle zázračného obrazu budějovického jeden obraz Panny Marie shotoviti a zavěsila jej vedle cesty na dubový strom. Později zřídil pro tento obraz P. Norbert Moiha, řeholní kanovník z Třeboně a toho času farář Novosedlský dřevěnou kapličku, jižto, když sešla, obec mlákská v r. 1740 obnovila. Jistý pán z Brna věnoval sem ze zvláštního slibu na poděkování za své uzdravení značnou částku peněz; z té a z jiných pak ještě obětí od dobrodinců a poutníků zde skládaných byl r. 1769 nynější pěkný kostel v byzantinském slohu vystavěn a posvěcen a zázračný obraz Panny Marie sem přenešen....“

Vlastní poutní kostel Zasnoubení Panny Marie byl vystaven na místě dřevěné kaple Schwarzenberským knížecím polírem Vavřincem Habelem v roce 1744. Stavba byla dokončena 1769.
U kostela stojí řada letitých stromů (většinou lípy) a nachází se zde i už zmíněný chráněný dub letní. Má výšku 19 m a obvod kmene 660 cm. Ještě před druhou světovou válkou se konaly v Mláce slavné poutě, na které směřovala procesí lidí z mnoha okolních obcí a dokonce až z Rakouska a Bavorska. Některé mše nebyly slouženy v kostele, ale přímo pod rozložitou korunou tohoto dubu. Pamětníci si ještě vzpomínají, že u nich spali Rakušáci ve stodole, šli pěšky přes dvě stě kilometrů a byli vděční za skývu chleba a hrnek mléka. Útlum nastal po roce 1950, kdy doba nepřála duchovním hodnotám, kostel chátral a poutní místo bylo téměř zapomenuto.
Kostel je jednolodní s poloválcově zakončeným kněžištěm a pozdější obdélníkovou sakristií.
Kostel je téměř orientovaný, zadní průčelí tvoří štít cca 20 cm nad úroveň střechy, fasáda je členěná lisenovými rámy a pilastry a s členitými římsami.