Poslední únorový víkend jsem společně s několika kolegyněmi, katechetkami naší diecéze, vyrazila do maličké zapadlé obce Ktiš, kde se v prostorách Diecézního centra života mládeže konala duchovní obnova pořádaná Školou křesťanského života a evangelizace Marie z Nazaretu, Matky církve („Škola Marie“). Staly jsme se součástí pestré skupiny lidí a pod vedením týmu služebníků Školy a duchovní záštitou P. Tomase van Zavrela jsme prožily intenzivní duchovní čas od pátečního večera do nedělního odpoledne. Po celou dobu se o nás pilně staral také tým DCŽM pod vedením P. Rafaela Kaci, který nám zajišťoval výborné jídlo a nápoje po celý den. Program víkendu sestával z přednášek, společného rozjímání nad Písmem svatým, každodenního slavení mše svaté, chvil pro vzájemné sdílení. Byla tu i možnost duchovního rozhovoru, svátosti smíření, adorace Nejsvětější svátosti oltářní či přímluvné modlitby. Velmi intenzivní prožitky úplně nového setkání s Bohem jsem ale zažila zejména při společných modlitbách chval, jejichž součástí byly i prosby za zlámání pout zla, zasvěcení života Ježíši Kristu jako jedinému Pánu a modlitby za naplnění Duchem Svatým. Právě při nich se ukazovala veliká moc Ducha a účinek modlitby ve společenství. Při závěrečném loučení se více z nás přiznalo, že přijížděli s obavami, jistou nechutí či skepsí, ale prožité dny nás proměňovaly ze skupiny jednotlivců do společenství křesťanů v Duchu a v Pravdě. Ačkoli jsem vyrostla v aktivní křesťanské rodině a duchovní oblast života mi tedy nikdy nebyla vzdálená, jsem velmi vděčná za seznámení se Školou Marie a prožití prvního setkání z celé řady propracovaného několika-stupňového programu Školy, protože mi otevřelo cestu k mnohem intenzivnějšímu vztahu s Bohem. Bohu buď chvála a dík za Jeho mocné skutky v našich životech a celému dílu Školy kéž Bůh žehná!
Majka Petrů